Oblečení pro psy šité na míru

Když jsme začínali šít oblečení pro pejsky, moc mě bavilo vybírat látky. Měla jsem představu, jak má obleček vypadat a když jsem našla materiál, ze kterého by jej bylo možné ušít, měla jsem radost jako malá holka. Samozřejmě, že si nemyslím, že můj vkus budou sdílet všichni majitelé pejsků, ale nemohla bych pustit do prodeje výrobek, který se mi nelíbí. Dodnes, když vidím nějakou látku, která mne zaujme, hned si začnu představovat, co by se z ní dalo ušít a jaký střih bychom mohli použít. Látky a vlny, to je moje království.

Trošku složitější už to je se střihy. Když se dívám kolem sebe po všech pejscích, které vídám a každý den potkávám, tak mě napadá, že neznám rozmanitější rasu. Jsou maličcí i obrovští, Štaflíci i Špagetky, dámičky i svalovci. Až se chce říci „každý pes, jiná ves“ - v tom dobrém slova smyslu :-). A tato nikdy nenudící rozdílnost je na nich právě to úžasné. Jenže co si má počít „chudák“ návrhář oblečení pro pejsky, když jim všem chce umožnit pořídit si padnoucí obleček?

Snažíme se ze všech sil vymýšlet střihy s co největší možností rozptylu v mírách. Abychom obsáhli co nejširší publikum, rozhodli jsme se nevytvářet velikosti na chlup stejné, ale necháváme v rámci jedné velikosti určitý rozsah. Naši zákazníci jsou tudíž nuceni u každého oblečku prostudovat tabulku velikostí, ale to už je daň za širší nabídku v rozměrech.

I tak se najdou pejsci, kteří se nám do tabulek nevejdou. To ale není žádný problém. Pro jejich páníčka to znamená jednoduchý postup: vybrat si obleček, který se mu z naší nabídky líbí. Spojit se s námi, my zjistíme, zda máme k dispozici materiál. A změřit svého hafana. Rozměry, které potřebujeme  pro ušití oblečku na míru, jsou obvod krku v místě obojku, obvod v nejširším místě hrudníku a délka od kohoutku k ocásku. U obvodových mír je dobré krejčovský metr moc neutahovat a vložit pod něj jeden až dva prsty. Neví-li si zákazník s měřením pejska rady, připravili jsme názorný postup, jak změřit pejska. My vytvoříme pejskovi střih, který založíme do naší „střihotéky“, obleček ušijeme a pošleme. Potom už jen čekáme na reakce :-). Musím se přiznat, že čekáme napjatě, přece jenom, když svého zákazníka často ani nevidíte a šijete na dálku!! Když se majitelka či majitel ozve, že obleček sedí, zazní naše „uf“ a střih máme uložen pro příště.  Samozřejmě, že i na oblečky na míru platí reklamační řád a možnost vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu. Musím se ale pochlubit, že se nám ještě žádný obleček ušitý na míru nevrátil. To už ale ťukám „ťuk, ťuk, ťuk“, abych to nezakřikla.

Modelky ve světě psí módy

Glorinka a první obleček - zimní vesta

Na výstavách, kde nabízíme oblečky pro psy, jsou často žádané velikosti menší, než malé. Oblečky pro štěňátka. Dali jsme hlavy dohromady a vytvořili kolekci pro naše nejmenší. Ze zkušeností víme, že oblečení, které je určené pro štěňátka, je nesmí odradit. Žádné zbytečnosti, které zavazí, nic těžkého, tvrdého, co by toho maličkého omezovalo v pohybu a skotačení. Také rukávky nejsou úplně to pravé pro "startovací" obleček. Pejsek  neví, jak se s nimi pohybovat a dopadá to tak, že tlapičky lezou všude jinde, jen ne z rukávků.

Každý náš výrobek po několika zkouškách zda sedí, upravíme do konečného stavu a na řadu přichází focení. Už máme slušnou řadu modelů a modelek, kteří se všichni chovali jako praví profesionálové, ale teď byl před námi vpravdě složitý úkol. Najít modelku pro focení štěňátkovské kolekce. Potřebovali jsme štěňátko, které s námi bude ochotné spolupracovat, hezky se tvářit a vydrží neustálé převlékání. A našli jsme! Panička nám sice oznámila, že Glorinka oblečky nosit odmítá, ale my to vzali jako výzvu a test našeho oblečení - je opravdu vhodné pro štěňátka?

V pátek ráno jsme se sešli v ateliéru, Glorinka si všechno očichala, nastavili jsme světla, naladili fotografa a šlo se na to. První obleček - zimní vesta a místo očekávaných protestů, že oblékání v žádném připadě, se Glorinka vesele rozběhla po místnosti, jakoby se nechumelilo. A pak že nemá ráda oblečky! Teď ještě aby nám holčička postála právě tam, kde jsme potřebovali. Na tu fintu přišel fotograf - kýchnul si. Glori zbystřila, zvedla ouška, zadívala se na něj a „cvak“! A tak jsme všichni kašlali, pšikali a vyráběli zvuky, které Glorinku bavily. Mezitím jsme ji převlékali a ona různě poskakovala, dělala kotrmelce, válela sudy a utíkala do vedlejší místnosti. A výsledek? Máme krásné fotky, Glorinka v jedné vestičce rovnou odešla domů a její panička už si nemyslí, že nemá ráda oblečky.

Glorinka a první obleček - zimní vesta